Paní Martina je elegantní padesátnice. Štíhlá, dokonale nalíčená, v krátkých pouzdrových šatech nad kolena s upravenými vlasy a širokým usměvem. Přesto vidím, že se trápí, jen zatím nevím čím …
Zdá se mi, že tady není úplně v pohodě. Vlastně by tu být moc nechtěla a možná mi ani moc nevěří. Přesto sedí u stolečku naproti mě a na můj dotaz odpovídá, že si dá jen vodu.
Přinesu jí sklenici vody a paní Martina ji vezme do do svých pěstěných prstů. Úspěch z ní sálá na všechny strany, tohle není běžná klientka. Zoufalá, ztrápená, čekající na zázrak – ne, tohle opravdu ne.
„Co pro vás můžu udělat?“ Ptám se otvírám notebook.
Paní Martina lehce znervózní, poposedne a řekne: „Já vlastně nevím. Nevím, jestli jsem tu správně, jestli tu chci být a nemyslím si, že byste mi mohla nějak pomoct…“
Usměji se: “ Zkuste to. Začněme třeba tím, že mi dáte datum, místo a čas vašeho narození …“
Paní Martina mi diktuje a já zadávám data do programu. Vyjíždí mi radix, tedy jakási mapa postavení hvězd v okamžiku narození. Vidím ženu se sluncem ve Váhách, s Ascendentem ve Lvu, Medium Coeli v Býku. Velmi silně obsazený 2 dům v Panně … Uran, Pluto v aspektech. Saturn v domě manželství v nepříznivém aspektu je tedy dost hrozivý …
„Vidím velmi silnou ženu s tahem na branku. Ženu, která se umí s životem rvát i když stále někde na pozadí váhá a přemýšlí, jestli je správné co dělá. Ženu, která se umí o sebe postarat. Nečeká, na prince a snaží se sama. Své peníze si umí vydělat a i užít.“ Chvíli se odmlčím a dávám prostor paní Martině na první reakci.
Maličko zaváhá a pak řekne: „To je ale dost všeobecné. Může to sedět na kdekoho…“
Vím, že nemůže. Martina je výjimečná a zřejmě si svou výjimečností není moc jistá.
„Máte schopnost, kterou by vám mohl leckdo závidět. Byla jste už několikrát úplně na dně, ale nikdy jste nezůstala ležet. Vždycky jste se znovu zvedla a znovu šla do boje. Mám teď na mysli především finanční oblast, ale nejenom ji.“
Martina se nadechuje ale nenechám ji domluvit: „Máte za sebou manželství se starším mužem. Výrazně starším, možná až o generaci. Byl velmi přísný až puntičkářský. Užila jste si hodně kontroly, ovládání a přísnosti z jeho strany.“
Martina je zaražená, po chvíli se jí zračí v očích nápad – chce mě zkoušet. Ano…
„Co je s nám teď?,“ ptá se zkoumavě. Jdu do obrovského risku, tohle běžně nedělám, nejsem žádná šarlatánka a ani starozákonní prorok, ale přesto:
„Víte, vzhledem k postavení Saturnu v domě manželství a špatnému aspektu s Uranem v domě smrti je možné se domnívat, že jste vdova …“ mohla bych alibisticky dodat, že „možná budete vdova“ a zřejmě bych se nezmýlila vzhledem k počtu ovdovělých starších žen v naší zemi. Je velmi pravděpodobné, že by časem ovdověla, zvláště je-li její partner starší. Současně si uvědomuji, že žena přede mnou je příliš inteligentní nato, aby tuhle alibistickou obezličku neprokoukla. A proto mlčím…
A Martina pouští stavidla a chrlí na mě za léta nastřádaných útrap a bolesti. Ano, má za sebou velmi smutné manželství. Kdy se opravdu provdala za muže, který byl stejně starý jako její otec. I když ji zpočátku na rukou nosil, šlo to postupně k horšímu. Nechtěl s ní nikam jezdit, nechtěl s ní chodit ani do divadla nebo do kina o koncertech nemluvě. Nechtěl ji pouštět ale ani samotnou nebo s kamarádkami. Postupně ji zavíral doma, zbavoval ji přátel a ona nakonec byla jen doma nebo v práci. A i tam byla s ním, protože ji zaměstnal ve své firmě. Ano, postupně se dostala do vedení této firmy, ale za cenu ztráty veškerého svého soukromého života.
Jezdila na služební cesty, na jednání a obchodní schůzky. Časem si uvědomila, že tyto j její cesty jsou jediná chvíle, kdy může být sama sebou a užívala si je. Nejednou se úspěšné jednání proměnilo v příjemný večer i noc. Její manžel to zřejmě tušil a začal vcelku pochopitelně žárlit a hlídat ji. Kontroloval jí nakonec maily i telefon. Ověřoval si, jestli opravdu byla v hotelu a zjišťoval kdy odjela a jestli byla sama. Jejich soužití se proměnilo v jednu nikdy nekončící hysterickou hádku plnou žárlivých výstupů.
Bylo by to k nevydržení, kdyby neexistovala jejich společná firma, kde se Martina po letech stala společnicí svého manžela. Rozrůstali a zmáhali a o co víc manželství neklapalo v o to větším rozkvětu byla jejich firma. Nebylo divu, že si ekonomického tygra v jejich oboru všiml podvodník, Martina mu říká „ojebávač“ a s přesností lovce na ně zaútočil. Brali si nějakou velkou, mnohamilionovou půjčku, aby koupili velké prostory bývalé fabriky na výrobu hotových jídel a masových konzerv a chtěli tam zbudovat vlastní velkokapacitní výrobnu.
Všechno proběhlo jak mělo. Půjčku dostali, zadlužili až na kost a ručil jim zmíněný podvodník, který už tenkrát kul pikle, jak je o všechno obrat. Znal prostředí a věděl, že něco se stane, co mu pomůže. Zatím se mu povedlo to, že mu bezelstně věřili, protože jim dobře radil a dopomohl k onomu nadstandardně vysokému úvěru.
Pak už to bylo rychlé. Přišla ptačí chřipka a oni jako jedni z největších pěstitelů kuřat museli vybíjet celé chovy. Přišli nejen o peníze, ale i o odběratele protože nebyli schopni se zavázat k dodávkám. A tu nastupuje onen „kamarád“. Nabídl jim půjčku s tím, že si prošel veškeré účetnictví a veškeré závazky firmy. V důsledku jim peníze nepůjčil, ale zato skoupil od jejich věřitelů a bank veškeré jejich dluhy. Chtěl je okamžitě splatit a oni na to samozřejmě neměli a tak je poslal do insolvence. Firmu jim sebral a dodnes je nejsilnějším chovatelem drůbeže v Česku.
To samozřejmě neproběhlo ze dne na den. Táhlo se to dlouhé měsíce a k završení všeho zjistili manželovi rakovinu slinivky. Martina je skálopevně přesvědčena, že spouštěčem rakovinného bujení byl dlouhodobý stres. Manžel do roka zemřel. Martina zůstala sama, s dcerou bez prostředků a s obrovskými dluhy.
Nevzdala se. Začala bojovat a s pomocí dvou zbylých přátel se postavila zpět na nohy. Má teď malou firmu zato prosperující a nikomu nevěří. Jen sobě.
Seděly jsme dlouho, ona nepotřebovala vědět co bylo a co bude. Potřebovala všechno říct někomu, kdo jí nemůže, ale hlavně nebude chtít ublížit.
