Ilustrace k příběhu Mys dobrých nadějí: Dan, klient neklient
|

Mys dobrých nadějí: Dan, klient neklient

Čtvrtek, 21:40. Dveře se otevřely a dovnitř vtrhl kluk tak kolem 26. Tmavá mikina, sportovní bunda, pohled s despektem: „přišel jsem ti dokázat, že jsi podvodnice“.

„Jmenuju se Dan. Kámoš mi dal poukaz. Prý jsi dobrá. Tak mi řekni něco, co nevyčtu z Googlu.“

Plavovláska si ho prohlédla zpod sklopených víček a položila před něj papír. Svíčku nezapálila, jen by tím povzbudila jeho přesvědčení o podvodných praktikách. S Danem to nemělo smysl, ve skutečnosti nechtěl nic, jen ublížit, protože se sám cítil mizerně.

„Klidně. Dáš mi datum, čas, místo?“ Podala mu tužku.

„Jo, a šetři si ty kecy o energiích a napojování se na mou auru,“ řekl Dan nahlas a čmáral data na papír.

Plavovláska zadávala jeho údaje a v duchu se usmívala. Doopravdy se usmát nemohla, bylo by to jako červený hadr na býka. Během pár vteřin vyjel výsledek. Podívala se na graf. Slunce ve Lvu, 1. dům. Mars v Kozorohu na MC. Měsíc ve Štíru. Ascendent ve Lvu. Ascendent i Slunce ve Lvu je fakt moc silné kafe.

Tenhle člověk žil pro to, aby ho bylo vidět. Musel všude zářit, všude být první a vždycky mít pravdu. A nesnášel, když mu někdo říkal, co má dělat. Nebo ho, nedej Bože, opravoval. Obrovský problém s autoritami už od dětství.

„Dobře. Ty chceš slyšet, že jsi vůdce. Že máš jít do rizika, stavět věci, řídit lidi. Že když se stáhneš, přestaneš žít.“

Dan se ušklíbl. „To vím i bez tebe.“

„Jo. Ale taky máš Měsíc ve Štíru v 4. domě. A to znamená, že když zavřeš dveře bytu, jsi paranoidní a nevěříš nikomu. Včetně sebe. Takže venku hraješ Lva, a doma tě žere pocit, že jsi podvodník. Proto makáš 14 hodin denně. Ne kvůli penězům. Kvůli tichu v hlavě. Aby tě nepronásledovaly pochybnosti.“

Na vteřinu se mu změnil výraz. Pak ho zase zatvrdil.

„To je obecný kec. To sedí na půlku lidí.“

Plavovláska kývla. „Jasně. Proto ti to neříkám jako diagnózu. Říkám ti to proto, že v tranzitech máš teď Saturna na tom svém Měsíci. A to znamená, že to ticho, před kterým utíkáš, tě dožene. Buď sám, nebo tě k tomu donutí průser v práci.“

„Takže mám jít k terapeutovi?“

„Ne. Máš přestat předstírat, že nepotřebuješ pauzu. Lev bez odpočinku shoří. A ty hoříš už roky.“

Dan vstal. Hodil na stůl pětistovku. „Nic nového. Ztráta času.“

Došel ke dveřím a zastavil se.

„Ale… ten Měsíc ve Štíru. To jsem nikde nečetl.“

Dveře bouchly.

O týden později přišel mail. Předmět: „Díky za nic“. V textu: „Vzal jsem si tři dny volna. Je to na hovno. Ale aspoň vím proč.“

Plavovláska se usmála a mail smazala.

Někteří klienti se nevrátí. Ale třeba aspoň přestanou utíkat o vteřinu později než předtím.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *