Plavovláska vlastně nikdy nechtěla dělat astrologii. Nechápala jak může ovlivňovat pohyb planet život jednotlivce na zemi. Měla to za středověký nesmysl. Ve skutečnosti ji to zlobilo. Věčné otázky kolegyň v práci a pročítání denních horoskopů. V nich se přece najde každý. Je to podvod! A chtěla to dokázat – proto se vlastně dala do studia astrologie.
Jak ale pronikala hlouběji a hlouběji, stále častěji jí naskakovala husí kůže. Jak je možné, že toto takhle funguje? Jak je možné, že tohle se prostě děje? Je to celé nesmysl! A studovala dál. Dostala se do bodu, kdy se rozhodla vypracovávat horoskopy lidem ze své rodiny a okolí. Děsilo ji jak všechno sedí. Ale vysvětlovala si to tím, že ty lidi prostě zná a tak do horoskopů vlastně vnáší svou znalost člověka a proto to sedí.
Začala tedy dělat horoskopy úplně cizím lidem. Ne jako klientům, jen je poprosila o data narození (datum, čas a místo) a to pak zpracovala. S ruměncem ve tváři pak odevzdávala své „výtvory“ svým náhodným „klientům“ a chtěla vědět, jak to vidí oni. Drtivá většina jí potvrdila, že je to opravdu o nich. A někteří jí i poděkovali, když je varovala v horoskopu před jejich slabými stránkami a nebezpečími. Ať už v oblasti vztahů, práce, domova…
To už je dávno, teď už nemá jinou volbu. Lidé ji vyhledávají a prosí o pomoc. Pomáhá. Stále vlastně neví jak to funguje ale funguje to! Cítí to tak, že když něco umí a může lidem pomoct, tak to prostě dělat musí.
Má svou maličkou „astrolaboratoř“, které dala jméno – Mys dobrých nadějí. Přijímá potřebné klienty a má už opravdu hodně zkušeností. Před příchodem každého klienta uklidí stůl, otevře notebook a zapálí svíčku. Ne kvůli efektu předstíraného tajemna. Oheň drží její pozornost, a navozuje teplé porozumění když mluví s lidmi o věcech, o kterých se mluví těžko. Někdy, když nastane dlouhé ticho, plamen svíčky vnáší do tmavé přítomnosti příslib života.
Její práce není věštit. Lidé sice s tím přijdou, že chtějí znát svou budoucnost, ale odchází s něčím jiným, mnohem důležitějším …
